Taky jsi měla cestovatelský deník?

Mami, taky jsi měla cestovatelský deník když jsi byla malá?

Neměla😊 Prvně jsem byla u moře s mojí babičkou když mi bylo třináct. Děda totiž odjakživa nerad cestoval a tak babičku vysílal s vnoučaty jednou za čas, aby měla radost a nechtěla to po něm.

Na mě vyšla Itálie, slunné Caorle a výlet do Benátek.

Bydlely jsme v šíleném dvojdomečku, takové malé kadibudce s jednou postelí a umyvadlem ,kde se dal umýt jeden hrneček.

Já jsem ale byla šťastná!  Viděla jsem moře, koupala se ve vlnách, chodila na dětské diskotéky. Z Benátek si pamatuji jen to, že jsem v autobuse zvracela do děravého pytlíku  a babička pak chuděra musela vytírat celou podlahu . Znamenalo to, že jsme neměli průvodce – odmítal na nás čekat –  a bloudily jsme tak dlouho, až jsme dobloudily na Náměstí svatého Marka právě včas, abychom se zas mohli vrátit do autobusu.

Ve škole jsem ale mohla vyprávět, že jsem byla u moře, ukazovat opálenou kůži a dmout se pýchou až na strop, že jsem v jedné italské soutěži vyhrála „Miss úsměv“.

Luky, mamka říkala že to pak vydám knižně a vydělám na tom spooooustu peněz.

Říkám si, jak moc mají mé děti jinačí život. Ne méně nebo více šťastný. Jen jiný.

Nedávno jsme se vrátili z Benátek. Jeli jsme tam „jen na sobotu na karneval“  Jsou nadšení, spokojení, plni zážitků, ale ne překvapení. Cestování pro ně není nic neobvyklého.

Ve svých osmi a téměř jedenácti letech mají ve svém cestovatelském deníku Itálii, Chorvatsko, Rhodos, Legoland v Německu, Slovenské Tatry ale i měsíc v Austrálii nebo na Miami.  S nadšením vypráví jak krmili rejnoky a žraloky a ukazují řidičský průkaz, získaný v Orandském Legolandu.

Nejvíce jsou ale nadšení, když v létě dorazíme do Krkonoš, kde jedinou „hračkou“ je les, potok, jeden otep slámy a dřevěná houpačka. Staví potní chýše a rozpalují kameny, aby si večer mohli v sauně vyprávět indiánské příběhy. Slaňují ze skály, vyrábí bubny….

 

Mají možnosti, zážitky, životní rozhled, který jim už nikdo nikdy nevezme.

Ví, že věci nespadnou samy do klína, že pracujeme, abychom si mohli dovolit život, který nás baví. Ví ale také, že to nemusí být odříkání, ale práce může bý životní vášní .

Jsem až dojatá, kolik jich denně napadá podnikatelských nápadů.  Nějak samozřejmě počítají, že i oni budou podnikat. Třeba i z pláže…

Já se jim pokusím být tou nejlepší průvodkyní. Cesta je ale jejich. Nechme se překvapit, kam je zavede.

Pomáhám maminkám užívat si život naplno. Jsem nadšená šátkařka tělem i duší. Vytvářím oblečení, které chrání rodiče i děti jako Andělská křídla. Oblečení pro nošení dětí. Takové, ve kterém se maminky cítí krásné. Jako ženy, posílené kouzelnou esencí mateřství. Jsem srdcem značky Angel wings. Více o mně si přečtete zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.