Maminky nosí – Tyrkysová bunda Angel wings

Největší radost mám, když přijde recenze od nějaké maminky. Takové, která své dítě denně nosí na svém srdci a tak ví přesně, jaká pomoc pro ní naše bunda je. V tu chvíli vidím smysl veškerého svého počínání. To je ten důvod, proč to dělám.

 

„Kdybych měla zpětně ohodnotit, zda je něco z výbavy pro miminko opravdu skvělá věc, jsou to především tyhle nosicí věci.“ 

To byla odpověď mojí kamarádky Petry na otázku, co všechno pro dítě pořídili, co skutečně využili a o co by se klidně obešli.

Když byla kamarádka těsně před porodem, požádala mě o pár tipů na věci, které by si měla pořídit. Bylo jasné, že dítě bude hlavně nosit a tak jsem jí poslala odkaz na softshellovou bundu Angel Wings, kterou jsem si sama o rok dříve moc přála. Jenže tenkrát, na podzim roku 2016, byly všechny bundy vyprodané a v žádném e-shopu už neměli moji velikost.

Zkoušela jsem to tenkrát řešit bundou mého muže, ale kromě toho, že jsem ji přes dítě stejně nezapnula, měla jsem rukávy až do půlky stehen. Tak jsem si objednala softshellový kabát, co mi tak nějak seděl. Byl mi až po kolena a vypadala jsem jako pytel, ale v mrazu není čas na hrdinství.

S malým dítětem v šátku na hrudi je manipulace docela snadná, ale s přibývajícími kily už je to dost náročné a když měla Aňa 9 měsíců, nastal čas děvčátko posunout na záda.

Kdyby nás tenkrát někdo viděl, jak naháním dítě a pokouším se ji dopravit za sebe do nosítka, asi by se docela bavil. Ale ta pravá podívaná by na něj čekala až v momentě, kdy jsem se snažila ji už v nosítku dostat pod ten obrovský kabát. Abych jej přehodila dozadu, musela jsem vyjít ven a pak  jsem se ještě do látky zamotala tak, že jsem nenašla ani rukávy. Tuto variantu jsem tedy vzdala a pozdní jaro jsme zvládly každá ve svém.

Jenže když se na podzim zase teploty přiblížily k nule, nedařilo se mi malou nijak zateplit.

Vždycky venku začala plakat, přestože jsme zkoušeli veškeré možné oblečení i boty, pořád měla studené nohy, ruce a vadil jí vítr. Musela pod bundu. Ale představa, že se někde v přírodě budu strojit do své výbavy, mi sebrala touhu po výletech.

Vysypala jsem tedy všechna svá prasátka, čerstvé narozeninové obálky, a rozhodla jsem se schovat nás pod andělská křídla.

Už při vybalování tyrkysového balíčku jsem měla pocit, že mi nepřišla jen ušitá bunda, ale doslova objetí, pochopení a podpora.  Že někdo opravdu myslí na to, jaké to je, když má žena velmi kontaktní, citlivé dítě, že je z toho nošení často unavená a potřebuje speciální péči. Z balíčku jsem postupně vytahovala všechny ty krásně a poctivě ušité díly, co jsem u nosicích věcí zatím nikdy neviděla.

Jedna vsadka na úplné mimino, jedna na větší dítě, vsadka na krk (to je výborný nápad) a opora hlavy, jupí! Často na výletech řeším to, že když mi dcerka usne v nosítku, divně jí tam padá hlava.  Taková ta nosítková krytka, co se připne k ramennímu popruhu, nám prostě nejde přetáhnout přes její hlavu. Děvče je asi příliš dlouhé, nebo to prostě nejde přes čepici.  Takže tahle věcička na bundě je pro nás jako na objednávku – a ještě opravdu funguje, u límce je z obou stran poutko, kam to můžu připnout.

Další skvělou věcí je, že vsadky na dítě jsou dvojitě podšité fleecem. Moje dcerka to hned první den ocenila při výšlapu na Brdy, kdy celou cestu v klidu spala. Ano, na Brdy. Prostě jsem ji dala na záda, přehodila bundu, navlíkla rukávy a bylo. Jak jednoduché. Zvládla jsem to sama, bez pomoci, bez zamotání se a zbytečných nervů. Cestou docela foukalo, tak jsem si zapnula límec až pod bradu a pobrukovala jsem si radostí, jak je nám krásně.

Celkově vzato, nechtěla jsem si pořizovat bundu jenom kvůli těm vsadkám. 

Oblečení do přírody mám dost a několik technických bund se tam taky najde.  Jenže tahle má speciální využití, protože že je dlouhá. Tak akorát dlouhá na to, aby uchránila před větrem všechny důležité partie, ale ne zas moc, aby neomezovala v pohybu. Vlastně pořád nechápu, proč se dámské bundy na turistiku přestaly dělat pořádně dlouhé pod zadek. Snad jen proto, abychom měly výsadu až tehdy, když začneme nosit své děti.

Když se mi na posledním výletě dcerka probudila a chtěla jít kousek sama, během dvou minut jsem si předělala z klokaní kapsy normální bundu, ve které mi to, troufám si říct, opravdu slušelo. Střih dělá hezkou postavu a díky stahování na spodním lemu si můžu vytvořit lehký balónový efekt.

Nejen díky zkušenosti s jinými nosícími věcmi dokážu maximálně ocenit všechny  ty detaily, které mi bunda nabízí. Třeba skvěle tvarovanou kapuci se stahováním tak, aby nepřepadávala dopředu přes čelo a držela na hlavě i při pohybu do stran. Nebo vysoký, pevný límec, prostorné kapsy na zip a velmi pečlivé zpracování.

Je to sice jedna z dražších věcí, které člověk ze začátku řeší, ale na druhou stranu – třeba šátek stojí dost podobně a je to jenom rovný kus látky. Důležité je, co taková věc přináší. A nám bunda přinesla radost z výletů, pohodlí v přírodě a pocit, že i s dítětem v nosítku stále vypadám jako žena.

 

Alena Wehle

www.alenawehle.cz

 

Můžete nakouknouit i do našeho Eshopu a prohlédnout si další barvy bund.

 

 

Pomáhám maminkám užívat si život naplno. Jsem nadšená šátkařka tělem i duší. Vytvářím oblečení, které chrání rodiče i děti jako Andělská křídla. Oblečení pro nošení dětí. Takové, ve kterém se maminky cítí krásné. Jako ženy, posílené kouzelnou esencí mateřství. Jsem srdcem značky Angel wings. Více o mně si přečtete zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.